Chlapec Život a babička Mámení

4. března 2011 v 2:09 | Agrenej |  Poezie
V chaloupce uprostřed lesů,
kde zní šumění říčních vodopádů,
kde motýli se krášlí z nudy,
kde lučiny hrají barvami duhy,

žila babička Mámení,
stará moudrá paní,
a malý chlapeček Život,
v okolí zná každý lístek, každý potok.


A ten capart neposedný,
co prolezl každý kout v okolí,
nosil větvičky, lístky, kamínky
pro svou milou babičkou Mámení.

Ta milá žena šedivá, cení si jeho darů,
spojuje je v zvířátka, cimbuří a hradbu.
I ptá se Život, chlapec zvědavý a roztržitý:
"Copak tvoříš, babi, za život rozmanitý?"

Usmála se stará žena, prohrábla chlapci
vlasy rudé a mluvíc tahá cukrátko z kapsy:
"To lidské iluze rostou mi pod rukou,
toť jejich vzdušné zámky, jsou jejich nadějí i hrozbou."

Nevydrželo dítě větru naslouchat hlasu Mámení,
rozběhl se do luk a hájů, k potokům a ke stráním.
Za motýly, dětmi duhy, proháněl se bos,
z povzdálí pozoroval drzé hrátky vos.

S míčem u nohou k chaloupce běží,
prst sluníčka ho šimrá v očích,
balón dlouho letí a letí,
nezůstal viset v keřích.

V chaloupku skromnou miří chlapec,
ruce v kapsách, v očích slzy,
na Mámení se strachem pohlíží,

ve dveřích stojí jako vyplašený vrabec,
z babičiných děl jsou trosky,
míč Mámení s úsměvem uklízí.

Ke stolu Život vede, za ruku jej drží,
podívat se spolu jdou na to dopuštění Boží.
Větvičky zlámané, lístky zpřeházené,
i ty kamínky nezůstaly na místě jim daném.

Co to náhle vidí, vše se v pohyb dalo,
na stole se odehrává divadlo.
Skákají oblázky jeden na druhý,
větvičky se spojují, lístky vše zastřešují.

"Taková je lidská duše, drahý Živote,
když zničíš ji iluze, hned staví si jiné.
Nezáleží, co provedeš s nimi, když chtějí,
novou sílu k růstu v sobě vždy mají.

Můžeš jim, drahý chlapečku,
hrát si jak se ti zlíbí,
lidské duše se zahřejí,
dokud žít se jim líbí."

Usmál se Život s babičkou Mámení,
nad návratem lidských iluzí.
Pohladila jej po vlasech rusých,
poslala ho ven si hrát,
ve svých rukách unavených,
pomáhá iluzím opět vztát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katrin Starlet Katrin Starlet | Web | 4. března 2011 v 2:23 | Reagovat

Krásně napsané!

2 agrenej agrenej | E-mail | Web | 4. března 2011 v 11:01 | Reagovat

[1]: Děkuji. :-)

3 edithhola edithhola | E-mail | Web | 4. března 2011 v 11:08 | Reagovat

Krásné. Dám si Tě do žebříčku na svém blogu. Edith

4 agrenej agrenej | E-mail | Web | 4. března 2011 v 11:28 | Reagovat

[3]: Je mi ctí, že se tam objevím. :-)

5 Makouš Makouš | 4. března 2011 v 12:10 | Reagovat

TY V... to je NEUVĚŘITELNÝ !!!

6 agrenej agrenej | E-mail | Web | 4. března 2011 v 13:18 | Reagovat

[5]: Až tak? :-) Kdo by to byl řekl. :-D

7 Amia Amia | Web | 4. března 2011 v 15:06 | Reagovat

Erben aby se začal bát  :)

8 agrenej agrenej | E-mail | Web | 4. března 2011 v 15:15 | Reagovat

[7]: Řekl bych, že zatím může ještě stále v klidu spát. :-)

9 Ehněnka Ehněnka | 4. března 2011 v 16:13 | Reagovat

pěkné a kromě toho naprosto pravdivé :) (a jedno dobře míněné doporučení:spočítej si slabiky ve verších, občas ti to nesedí :))

10 agrenej agrenej | E-mail | Web | 4. března 2011 v 20:04 | Reagovat

[9]: Reakce na dobře míněné doporučení: O tom vím. :-D Nikdy jsem je nepočítal, proto počítám s tím, že to nesedí. :-D

11 Elenya Elenya | 4. března 2011 v 21:00 | Reagovat

Ale z chyb se člověk ponaučí ,-) i tak je to velmi krásné a souhlasím,že i pravdivé :)

12 maminka maminka | E-mail | 4. března 2011 v 21:05 | Reagovat

moc hezké. ani nevím, jakého mám nadaného syna.

13 Jane* Jane* | Web | 6. března 2011 v 14:36 | Reagovat

nádherný. máš talent :))

14 agrenej agrenej | E-mail | Web | 6. března 2011 v 14:38 | Reagovat

Děkuji. :-) Hlavní je, aby čtenáři byli spokojení. :-) Nemá smysl cokoliv psát, když se nenajde nikdo, kdo by to kladně ocenil. :-)

15 Naru Naru | Web | 8. března 2011 v 14:16 | Reagovat

Krásné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama