Z brigády

23. srpna 2011 v 12:19 | Agrenej |  Poezie
Zatímco sedačky se skládají,
zatímco se materiál převáží,
holubice bílé jako sníh,
nápady právě zrozené, jsou upalovány.


Pod nebem z šedého plastiku,
pod sluncem přetaveného v pruhy,
dobře, ach, tak snadno se přemýšlí,
však nemožné je přivést k životu.

I bez šípů z luku okřídleného amora,
i skrze dráždivé závoje
prachu, bílí poslové z Ráje
tancují kolem mého těla.

Jejich hlásky jako med
vonící po růžích a vzácném koření,
jejich hlásky jako med
nesmrtelnost žádají.

Já však mám ruce svázané,
špinavé z okovů povinností,
mé ruce špinavé
okradly by je o záři bělostnou.

A tak zatímco se sedačky skládají,
zatímco se materiál převáží,
holubice bílé jako sníh,
netečností mé duše jsou upalovány.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co vy a knihy?

Čtu často. 80.7% (130)
Občas vezmu do ruky. 12.4% (20)
Maximálně e-booky. 3.1% (5)
Co to je kniha? 3.7% (6)

Komentáře

1 Amia Amia | Web | 23. srpna 2011 v 12:24 | Reagovat

A pak že na brigádě se nedá nic napsat  :)

2 agrenej agrenej | E-mail | Web | 23. srpna 2011 v 12:26 | Reagovat

[1]: Kdybys tušila kolik nápadů opravdu potkal osud z této básně... :-D

3 Elenya Elenya | 23. srpna 2011 v 12:39 | Reagovat

Třeba se povede příště zase něco napsat:) moc povedená, přeju ti, aby tě múza nikdy neopouštěla ,-)

4 S. S. | Web | 23. srpna 2011 v 12:40 | Reagovat

vážně povedené, jen tak dál:)

5 Axe Axe | Web | 23. srpna 2011 v 20:12 | Reagovat

[1]: Přesně to mě napadlo :D
Suprový, parádní, povedený! ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama