Nečekaná výprava na Šostýn

29. července 2012 v 19:41 | Agrenej |  Nad šálkem čaje

Občas člověka z ničeho nic popadne touha udělat něco jinak. Jít jinou cestou, najít si nového koníčka, zkusit všední den uchopit z jiné strany. Včerejší sobota mě hned ráno překvapila tímto myšlením a rovnou ve velkém. Jinými slovy, domácí povaleč zatoužil po troše turistiky.

Naštěstí jsem měl dost rozumu, abych se nevydal někam daleko. Myšlenky se mi upřely směrem ke zřícenině hradu, nedaleko od města. Nemohl jsem si vzpomenout, zda jsem tam vůbec kdy byl. Náhlá touha mě přinutila tuto chybu napravit. Jenže jakožto turista amatér řídící se spíš vlastní intuicí než jakýmikoliv trasami, jsem z patnácti minutové cesty udělal čtyřicet minut v lese. Vlastně mi to ani nevadilo. Tropická vedra nahradil příjemný chlad lesa a já navštívil pár míst, o kterých jsem ani nevěděl.

Přibližme si nyní trochu tu mou cestu:

O bludný kořen jsem zakopl v momentě, kdy jsem místo široké asfaltové cesty zvolil radši úzkou vyšlapanou cestičku kolem Husovy lípy, místa, které znám.

Husova lípa:
Poslední zachovalý strom z původního stromořadí vedoucí od městského koupaliště až k Šostýnu. Věk lípy se odhaduje na 150 let, vysoká je 35 m a památným stromem byla vyhlášena roku 1997.




Pomalu jsem se vnořil do lesa, přesvědčen, že se držím té správné cesty. Prostředí lesa jsem uvítal. Klid, chládek a vůně onoho místa měla na mě velmi pozitivní účinek. Navíc jsem brzy našel pro mě neznámé místo.

Jasníkova studánka:
Byla zbudována v místě pramenného vývěru podzemní vody Klubem českých turistů ve 30. letech minulého století. Pojmenována je podle Kopřivnického rodáka, básníka Adolfa Jasníka.



Po krátké zastávce u studánky následoval dlouhý čas lesní pěšiny, jejíž směr již tolik neodpovídal místu, kde jsem předpokládal trosky hradu Šostýna. Odbočky se neobjevovaly a tak jsem šel stále vpřed a vpřed.









Když jsem dorazil na malou mýtinu hustě zarostlou trávou a bodláky, myslel jsem, že se již budu muset vrátit stejnou cestou, kudy jsem přišel. Naštěstí právě na této mýtině byla odbočka, jejíž směr odpovídal mému hledanému místu. Neviděl jsem důvod hádat. Vždy se dalo jít zpět ve vlastních stopách.

Cesta plná kaluží bujících životem mě dovedla na další zajímavé místo a tím i k mému cíli.

Rozcestí čarodějnic:
Jedná se o křižovatku pěti lesních cest nacházející se nedaleko Šostýna. Povídá se, že jednou do roka na jednu noc se sem slétaly čarodějnice z celého okolí a na jejich setkání se přicházel podívat sám Satan. V blízkosti takového místa se není čemu divit, jak Šostýn vypadá dnes.









Mezi hradem a rozcestím se nachází rybníček, jehož význam byl skutečně unikátní ve své době. Nejen, že se stal zásobárnou vody, ale zároveň sloužil i jako samotná ochrana hradu. Hrad na kopci chráněný rybníkem? To ve své době bylo opravdu ojedinělé. K rekonstrukci rybníku došlo v roce 1999









Hrad Šostýn:
Byl vystavěn koncem 13. století v gotickém slohu. Roku 1422 byl hrad rozbořen biskupským vojskem, aby jej získali od bojové družiny vedené Vaňkem z Lamberta a vrátili do právoplatného vlastnictví Záviše z Vikštejna. Šostýn byl však bojem natolik poničen, že jak Záviš, tak biskupství, ztratilo o něj zájem. K záchraně posledních zbytků přispěl v letech 1935 až 1938 Klub českých turistů.
















Má první sólo výprava ,,do neznáma" se mi rozhodně líbila i přes jisté drobné problémy s hledáním cesty. Poučila mě, že příště bude lepší detailněji zjistit přístupové cesty k cíli. Mimo jiné, jsem ale velmi rád, že jsem konečně dodržel své slovo a přináším Vám fotky z míst, které jsem ještě nefotil.
Rozhodně se dočkáte dalších fotek v příštích článcích. ;-)


Pro bližší informace o výše zmíněných místech a můj zdroj znalostí najdete ZDE.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elenya Elenya | Web | 29. července 2012 v 19:51 | Reagovat

Článek si pojal opravdu originálním způsobem. Člověk se o každém místu dozví něco z jeho minulosti a zároveň se může kochat vzhledem. Už se těším, až mě tam jednou vezmeš, jak jsi slíbil ;-)

2 Arya Arya | Web | 29. července 2012 v 21:45 | Reagovat

Někde v těch místech jsme se loni s kamarádkama taky ztratily, ale nakonec jsme ty trosky našly :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama