Prostě jen pár slov

9. října 2012 v 19:46 | Agrenej |  Chybové zprávy

Průvodčí: ,,Stejně s tím budete muset k zubaři. Tomu neutečete."
Cestující: ,,Právě že já u něj byl."




Nikdy jsem nebyl tak rád, že jsem dorazil na kolej, jako dnes. K mému štěstí jsem byl v pondělí u zubaře, aby mě zbavil zbytečného trápení v podobě spící dolní osmičky. Mrcha. Místo aby stála v pozoru, jako ostatní zuby, tak radši nevstala z postele a jen kousek hlavy nechala vyčnívat z peřiny dásně. A jak na potvoru ji její sestra z druhé strany napodobuje, ale to je možná i tím, že já mám rád symetrii.
Zpět k cestě na kolej. Upřímně, nejsem schopen se rozhodnout, zda to čirou náhodou nebyla příjemná jízda. Skutečnost, že si kvůli mé nateklé tváři, lidé radši sedali na zaplněné sedačky, místo aby se posadili vedle mě, mi docela vyhovovala. Otázka ovšem zní, jestli ty šokované pohledy za to stály. Tato část byla poměrně dost nepříjemná. Naštěstí jsem již v bezpečí koleje a mí spolubydlící si již na můj zevnějšek zvykli.



Dobře, přiznávám. Být v zase v Karviné není zrovna moc pravé ořechové pro mě. Snad se na mě místní nebudou zlobit, pokud si čtou můj blog, ale prostě tohle město není nic pro mě. Široké ulice, časté aleje, staré, oprýskané paneláky. Jak tak chodím po tom chodníku, tak se mi zdá, jako by celé město zadržovalo dech, aby nevyzradilo to velké tajemství, které skrývá za hradbou stromořadí. Připouštím, že obzvlášť teď na podzim jsou tyto stromy zdrojem velké inspirace, pohled na ulici po obou stranách lemovanou listnáči, jež svou zbarvenou krásu pomalu upouští na zem, je prostě klasika. Ale nakonec onen pocit, že se za tou barevnou oponou skrývá něco, co by nemělo nikdy vyjít najevo, přebíjí tyto malé radosti.

No, nakonec teda sedím na pokoji, poslouchám Čas Rock a k pravé tváři si tisknu pořádně vychlazenou utěrku, abych se mi aspoň trochu ulevilo.




A aby tento článek nebyl jen o mých stížnostech, tak na závěr přidávám fotku Dětmarovické elektrárny, kolem které musím vlakem projíždět.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 9. října 2012 v 20:05 | Reagovat

To tě lituji i pro tu Karvinou. Tam bych nechtěl žít. Já letos kvůli jednomu zubu chodil k zubaři týden co týden celé léto. A stejně i dnes mám s ním takovej divnej pocit i když nebolí.

2 agrenej agrenej | E-mail | Web | 9. října 2012 v 20:09 | Reagovat

[1]: Já bych nechtěl žít ani v Praze a to si ji lidé občas vychvalují. :-D Ta Karviná nevypadá špatně. V podstatě to není ošklivé město, jen prostě z něj mám blbý pocit. :-)
A s tím zubem ti to teda nezávidím. Já jen vidím, že až mě přestane bolet pravá tvář, tak si budu muset domluvit datum, kdy mě začne bolet levá tvář. :-D

3 Taychi Taychi | E-mail | Web | 9. října 2012 v 21:46 | Reagovat

Já jsem zvyklá na svoje Brno. V Praze jsem byla dvakrát a ani jednou se mi bůhví jak nelíbila, moc lidí na mě. Jinak jsem moc měst nenavštívila.

O zubařce mi ani nemluv. Chodím k jedné a ta má za sebe často záskok(jako kdyby pod jedním jméno pracovalo pět zubařek) a ta poslední, ta mi do pusy koukala, jako kdyby zuby viděla poprvé. Já občas mívám problém se sedmička, když si holky řeknou, že mám nudný život a že budou bolet. Je fajn, že na Karviné dokážeš najít i něco pozitivního. :-)

4 Amia Amia | Web | 10. října 2012 v 15:24 | Reagovat

[2]: Prahu vždycky vychvalují 8-O
Teda, cizinci. Z Čechů málokdo, to je fakt :-(

5 Elenya Elenya | Web | 10. října 2012 v 16:31 | Reagovat

Já bych taky nemohla žít v Praze, ani jiném velkoměstě. Jakožto introvertovi mi vadí příliš lidí okolo mne. Jsem ráda za mou vesnici. :-) Jinak ohledně zubu...neboj se, já tě u nás doléčím a sebe už teď také. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama