Duben 2013

Výšlap na Javorový a Ostrý

30. dubna 2013 v 20:25 | Agrenej |  Galerie
Dnešní článek o výšlapu bude spíše pohledem zpět, neboť výšlap na vrch Javorový a Ostrý byl uskutečněn již 19. dubna tohoto roku. Moc se omlouvám za zpoždění, ale věřím, že fotky i tak neztratily svůj půvab.


Mé čáry se vrací

25. dubna 2013 v 19:13 | Agrenej |  Galerie
Ti z Vás, co mě navštěvují už delší čas, si možná vzpomenou na dobu, kdy jsem zveřejněnoval obrázky tvořené mou vlastní rukou. Já vím, žádné velké umění to zrovna není, taky nepoužívám zrovna tradiční nástroje, ale jejich tvorba má jednu podstatnou výhodu, dodává mi klid.
Ani nevím, proč jsem na nějaký čas přestal, ale vrátil jsem se k tomuto neškodnému zvyku a vy se nyní můžete podívat na první výtvory.



Zlato je věčné

23. dubna 2013 v 16:54 | Agrenej |  Poezie

,,Zlato je cenné;
zlato je věčné"
S touto myšlenkou v hlavě
snesla se obří dlaň a hltavě
sebrala z jezírka rybky zlaté,
nesouc je k hrudi nebeské
chránit a opatrovat.

Vyšplhals na vrchol hory

16. dubna 2013 v 13:13 | Agrenej |  Poezie

Až nahoru ses vyškrábal,
nahoru pod mraky tak temné,
že pohlcují každou kapku světla.
Vítr hrozí, že tě shodí dolů
z té špice kamenné
a déšť tvá záda bičovat začal.

Tam v Karviné

15. dubna 2013 v 10:08 | Agrenej |  Galerie
Protože jsme se v pátek nedočkali tradičního výšlapu, přináším dnes aspoň pár fotek z mého ,,druhého domova".
Přiznám se, že výhled z mého dočasného ubytování se mi líbí čím dál víc, obzvlášť, když začne zapadat slunce.



Sen plný otázek

8. dubna 2013 v 19:43 | Agrenej |  Poezie

Zas v noci se mi zdálo
jak majestátně stojíš v lese.
Stále saješ vodu s krví
z mé první koupele.

Šipky lásky

7. dubna 2013 v 23:31 | Agrenej |  Próza

,,Tak co? Už máš čím platit?" obořil se holohlavý hromotluk na malé stvoření tolik podobné dítěti, ale mnohonásobně staršímu. Bělostná křídla se maličkému zatřásla strachy.

Výšlap na Lysou horu

5. dubna 2013 v 18:47 | Agrenej |  Galerie
I tento týden mě tělocvik vzal do hor, tentokrát naštěstí blíže k mému bydlišti, ale na zatím nejdelší trasu. Lysá hora však mile překvapila. Nesněžilo, i vítr nás šetřil, ale nízká viditelnost se s náma táhla téměř všude. V určité nadmořské výšce byl však naštěstí pás čistého vzduchu, takže konečně mám i jiné fotky, než jen na blízké stromy. :-D Tak jako tak byla to cesta zajímavá. Ono pět křížů po cestě (víc jsem neviděl) věnovaným těm, kterým Lysá vzala životy, člověka přinutí se trochu zamyslet.