Bojovníkův pád

9. října 2013 v 16:13 | Agrenej |  Nad šálkem čaje

Ráno jsem si chtěl trochu přispat, ale nakonec mě vzbudil mocný řev motorové pily. Rozhodl jsem se využít získaný čas cestou na malý nákup. Škola pro dnešek šla do zapomenutí, neboť jediné mé předměty měly probíhat v místnosti, kde se dnes odehrávaly promoce - výuka zrušena.


Hned v přízemí jsem si všiml jisté zvláštnosti, když vám před vchodem stojí hasičský vůz, tak to nepůsobí zrovna nejpozitivněji. Naštěstí tam stál jakožto asistence, nikoliv kvůli permanentnímu úkolu boje s nekontrolovatelným ohněm. Ve skutečnosti hasiči stáli kolem paneláků a zastavovali náhodné kolemjdoucí, aby se nepřibližovali a neprocházeli kolem místa, kde se z plných plic ozýval onen rušitel ranního spánku. Má cesta nevedla přímo přes uzavřený plácek, ale přímo kolem něj. Sotva jsem udělal pár kroků, řev pily ustal. Kdosi zařval smluvený signál, načež se začalo navíjet lano, kterého jsem si předtím ani nevšiml. Statná bříza raněná zuby pily se poddala tahu navíjecího zařízení a v paprscích stoupajícího slunce se s hlasitým povzdechnutím skácela k zemi, nechávající za sebou poslední sprchu zlatavého listí, jež jako drahocenné slzy nebes se snášely na ono padlé tělo stejně, jako se na pohřbu snáší květiny na rakev.

Sledovat pád onoho obra, jehož koruna sahala až do výšky sedmého patra, byl opravdu velmi zvláštní a netradiční zážitek. Připadal jsem si jako divák posledního duelu mocného a vskutku silného válečníka, který prohrál jen kvůli nečestným trikům zrádného soupeře. Pod tímto pohledem se ve mně rozprostřel pocit pokory a smutku nad onou ztrátou. Dokonce jsem se přistihl při rychlejší chůzi, než když jsem odcházel z domu, neboť když někdo skolil tak vytrvalého bojovníka, jak velkou překážkou bych asi byl já?
Ani ne za hodinu jsem se vracel zpět na byt. Kousek od místa pádu postával hlouček místních starších obyvatel: ,,To by mě zajímalo, kdo to nařídil. Vždyť byl zdravý. Taková škoda." Mé uši ty slova slyšela až moc dobře, když jsem procházel kolem nich.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaký je Váš věk?

0 - 14 16.4% (10)
15 - 18 29.5% (18)
18 - 25 42.6% (26)
26 - xx 11.5% (7)

Komentáře

1 Elenya Elenya | Web | 9. října 2013 v 19:30 | Reagovat

Lidé jsou k přírodě opravdu barbarští. Zničí vše, co jim stojí v cestě, aby místo krásné zeleně mohli postavit moderní stavbu. Pokud je ten strom zdravý a nepřekáží, proč ho kácet? Ale to bychom nejdříve museli míti trochu úcty, myslíme si o sobě, že jsme páni tvorsta a můžeme si dovolit cokoliv, teď nám to příroda začíná vracet i s úroky. :-)

2 Amia Amia | Web | 9. října 2013 v 22:35 | Reagovat

To je tak dobrá jednohubka! dlouho jsem nečetla dobrou dobrou jednohubku, furt jen samé povídky tyhle a povídky tamty a ve výsledku je to o ničem
Tohle ne :-)

3 Siwa Siwa | Web | 31. října 2013 v 19:38 | Reagovat

Zvláštní, co dokážou u člověka vyvolat pouhá slova. Je mi toho stromu líto, a to jsem ho ani neznala...
No, nebudu rozebírat lidské barbarství, ale pochválím ti nadpis. Spolu se samotnou povídkou je to dokonalé. Vždycky žasnu nad tím, jak to někdo dokáže takhle vystihnout, aby i samotný nadpis byl zážitek číst. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama